Správný zdravý sed
Takto docílíme správného zdravého sedu:
- Sedneme si na koně
- Uvolníme nohy a hýždě (všechny svaly, ne jen některé)
- Sedneme si na zadek - hřbetu koně se musíme dotýkat pouze kostmi sedacími a plně dosedneme na hýžďové svaly
- Adekvátně zpevníme trup - narovnáme se a zpevníme svalstvo trupu pouze tak, jak je nezbytně nutné pro udržení vzpřímeného držení těla, neprohýbáme se v kříži ani se nehrbíme, naše tělo musí být "pružné a měkké"
- Uvolníme ramena
- Uvolníme dolní čelist
- Pravidelně volně dýcháme (nejlépe do spodní části hrudníku a do břicha)
- Zkontrolujeme, jestli stále splňujeme body 1 – 6
A můžeme vyrazit.
dívka na fotografii sedí moc "vepředu" a prohýbá se v bedrech
K čemu je tento sed vlastně dobrý? Teprve až když si tímto způsobem sedneme na koně, může na nás začít působit pohyb koňského hřbetu. Takto mu dovolíme, aby nám začal pomáhat. Důležité je, aby kůň, na kterém jedeme, šel v kroku, byl veden zkušeným vodičem a my se tak mohli soustředit pouze na to, jak sedíme (jestli stále dodržujeme body 1 – 5) a co to s naším tělem dělá.
Měli bychom se snažit splynout s pohybem koně. To znamená sedět v klidu, v těžišti a nechat se „volně unášet“ jeho pohybem. V klidu jsem podtrhla záměrně, protože je velmi důležité, abychom nijak zbytečně moc nehýbali pánví dopředu a dozadu a abychom do koně nijak nekopali a nešťouchali. Nesmíme však na koni sedět ani jako prkna. Prostě se musíme na koně uvolněně posadit, nic navíc nenabízet, koni nijak nepřekážet a snažit se pouze přijmout pohyb jeho hřbetu za vlastní. Měli bychom se cítit bezpečně, což znamená, že musíme mít pocit, že z koně nespadneme.
I když to celé vypadá jednoduše, jednoduché to vůbec není. Pro mnoho lidí je obtížné jen to, že mají vnímat vlastní tělo a dech, natož je nějakým způsobem ovlivňovat a korigovat. Sladit to vše ještě s pohybem koně, na kterém sedíme, je pro někoho už opravdu velmi náročné.