Člověk míní, koně mění

Člověk míní, koně mění

Před pár lety jsme měli takové pohodově fungující stádo čtyř koní. Šéfem byl hafling Noe, hlídačem menší poník Marko, třetím do party byl Safír a za posledního otloukánka byl náš minishetland Prior. Noe s Priorem jsou hřebci, zbylí dva koníci jsou valaši.
Jednoho dne se nám však v inzerátu zalíbil mladý, v té době ještě ani ne roční, hřebeček Skydance. Když jsme ho viděli naživo, věděli jsme, že musí být náš. Už dopředu jsme se trochu obávali, jak ho naši koně a hlavně náš vůdce stáda Noe přijmou. Leckde jsem se ovšem dočetli, že zařadit takto mladého hřebečka mezi starší koně nebývá problém a šéf ho často vezme dokonce i pod svou ochranu. Zanedlouho byl tedy Skydance u nás. Pár dní jsme ho nechali odděleného od ostatních koní, aby si na sebe trochu zvykli a také aby si okoukal náš netradiční způsob ustájení Paddock Paradise. Asi po týdnu jsme se rozhodli, že ho zkusíme začlenit do stáda. My jsme se sice rozhodli, ale ne tak už Noe. Od prvního momentu po něm šel velmi tvrdě a s jediným cílem- vyhnat ho ze svého území. Skydance byl navíc velmi neobratný, takže během svého krátkého pobytu mezi koňmi nám stihl potrhat několik pásek elektrického ohradníku, než nakonec shodou okolností přepadl zpět do svého výběhu. Nechali jsme ho tedy o samotě a po několika dnech jsme to zkusili znovu. A s naprosto stejným „úspěchem“.

první pokus o začlenění Skydance do našeho stáda


Po několika podobných nezdařilých pokusech jsme mu raději přidělili kamaráda, kterým byl zvolen náš minishetland Prior. Tito dva se naštěstí celkem bez problémů snesli od prvního dne. Skydance byl rád, že není sám a že nemusí být u Noema. Prior si také vůbec nestěžoval na to, že jeho bývalý šéf k němu nemůže. Toto rozdělení koní fungovalo poměrně dobře, a proto jsme upustili od dalších pokusů mít všechny koně pohromadě. Naopak jsme se rozhodli, že jim vybudujeme dva oddělené Paddock Paradise (PP), ve kterých by mohli vedle sebe žít a navzájem se přes ohradník kontaktovat.
Jak šel čas, náš původně nejodstrkovanější hřebeček Prior získával postupně vůdcovské schopnosti. Během několika měsíců začal v této dvojici jednoznačně velet. Časem jsme jim ještě pořídili třetího koně do party (a šestého celkem)- miniappaloosu Lupínka. Opět šlo o zhruba ročního hřebečka. Ten se s těmito dvěma sžil naprosto bez obtíží a dokonce to vypadalo, že by ani neměl problém žít v Noemově stádě. I v nově vzniklé trojici šéfoval stále maličký Prior.

Priorovo stádo


V létě roku 2016 se nám podařilo dokončit druhý PP a tak i nově vzniklé stádečko získalo zajímavější prostor pro své žití. Prior byl velmi spokojený, jelikož měl své stádo i své vlastní území. Marko se Safírem pod vedením Noema i Skydance s Lupínkem pod vedením Priora žili bok po boku ve dvou oddělených PP. Občas to však vypadalo, že se i přesto chovali v některých situacích jako jedno velké stádo.

Noemovo stádo


A přišla letošní zima. Hlavně v úvodu nového roku se počasí předvedlo v plné parádě a v půlce ledna už u nás bylo 70 cm sněhu. Radovali jsme se z krásné zimy, ale také nás zneklidňovaly ohrady mizející pod nánosy sněhu. Všude máme tři až čtyři řady pásek, teď však na mnoha místech byla viditelná pouze ta horní. Obávali jsme se toho, aby nám ze dvou PP nevznikl rázem jeden, což se také brzy stalo.
Skydance se s Priorem a Lupínkem stále více nudil. Všude sníh, sám už vzrůstem zapadal spíš k našim větším koním než k miniappaloose s minishetlandem. Tak si jednoho dne usmyslel, že půjde na návštěvu do stáda vedeného Noemem. Překročit horní pásku, která byla v tu chvíli maximálně půl metru nad zemí, pro něj nebyl zas až takový problém. My jsme nevěřícně sledovali, jak suverénně si několik hodin užíval s druhým stádem. Podivovali jsme se hlavně tomu, že Noe najednou nejevil vůbec žádnou potřebu Skydance vyhnat a klidně ho nechal na svém území. Uvažovali jsme nad tím, že bychom ho u Noema nechali natrvalo, ale Skydance si vymyslel svůj vlastní speciální režim. K větším koním chodil za zábavou a do svého původního stáda se vracel naplnit žaludek senem a odpočinout si. Zdál se takto být velmi spokojený. Nám se však jeho nápad moc nezamlouval, jelikož jeho neustálé přecházení sem a tam pásky ohradníku ne vždy přečkaly bez úhony. A tak jsme tři dny po sobě neustále opravovali ohradu a sledovali, které stádo má zrovna kolik členů. Tímto způsobem to samozřejmě nemohlo fungovat dlouhodobě. Proto jsme přemýšleli, jak tuto situaci vyřešit. Ale koně to po svém vyřešili za nás.

Noe


„Když může on, proč ne my!“, řekli si po několika dnech i ostatní koně. A tak si zanedlouho přešel na návštěvu do sousedství také Marko a hned za ním Noe. Bylo jasné, že šéf „velkých koní“ Noe si to půjde vyříkat s šéfem „menších koní“ Priorem. A tato konfrontace opravdu velmi brzy nastala. Nešlo však o žádné drsné střetnutí, kterého jsme se obávali. Zvláštní bylo, že drsný šéf Noe z tohoto poměřování po velmi krátké době doslova vycouval. Nechápali jsme proč, ale teď, asi dva týdny od tohoto okamžiku, je nám to jasné. Náš původně nejslabší a nejodstrkovanější minikoník Prior je šéfem celého našeho šestičlenného stáda a dost možná jím byl i několik měsíců před tím…

celé šestičlenné stádo pohromadě


Od této chvíle tedy máme jedno stádo v jednom Paddock Paradise s novým šéfem- minishetlandem.

v popředí náš velký malý šéf Prior